Kontroly kotlů – zprovozněna databáze oprávněných techniků

zdroj: tzb-info,ing.Zdeněk Lička

Databáze kontrolorů kotlů na pevná paliva je spuštěna. Zatím ještě není kompletní, ale lze se s ní začít učit pracovat.


© Fotolia.com

Ministerstvo životního prostředí zprovoznilo databázi osob oprávněných provádět kontroly spalovacích zdrojů na pevná paliva napojených na teplovodní otopnou soustavu.

Povinné kontroly teplovodních kotlů a topidel s teplovodním výměníkem spalující pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně smí podle zákona o ochraně ovzduší (dále jen zákon) provádět pouze fyzická osoba, která byla proškolena výrobcem tohoto spalovacího stacionárního zdroje a má od něj udělené oprávnění k jeho instalaci, provozu a údržbě. Zákon tyto techniky označuje jako odborně způsobilé osoby (OZO). Podle § 17a zákona má od 1. 1. 2020 MŽP zprovoznit tzv. databázi OZO (dále jen Databáze), která má provozovatelům povinně kontrolovaných spalovacích zdrojů umožnit jednoduché vyhledávání techniků, kteří jsou oprávnění kontrolovat právě ten jejich kotel či kamna.

Databáze OZO

Dle zákona je Databáze informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o OZO a současně umožňuje komunikaci provozovatele přímo s výrobcem jeho spalovacího zdroje týkající se dostupnosti OZO. Správcem Databáze je MŽP a údaje do ní vkládají a aktualizují výrobci spalovacího zdrojů. Výrobci jsou povinni údaje o OZO do Databáze vložit nejpozději do 30 dnů od okamžiku, kdy OZO udělili oprávnění k instalaci, provozu a údržbě stacionárního spalovacího zdroje nebo jeho změny.

Databáze je zprovozněna

Vzhledem k velkému počtu OZO mají výrobci spalovacích zdrojů možnost vkládat do Databáze údaje o proškolených OZO již od léta letošního roku. Pro provozovatele zdrojů měla být Databáze přístupná nejpozději od 1. ledna 2020, MŽP ji však zkušebně zprovoznilo již nyní. I z tohoto důvodu nejsou doposud do Databáze zavedeny všechny OZO.

Zde je důležité zdůraznit, že od 1. ledna 2020 má také OZO novou povinnost hlásit do stejného informačního systému výsledky provedené kontroly zdroje (nejpozději do 60 dnů od provedení kontroly). Takže OZO, která nebude v Databázi registrovaná nemůže zpětně provádět hlášení o výsledku kontroly, což je přestupek, který může být „ohodnocen“ pokutou až 50 tisíc korun.

Jak vyhledat OZO? Základ je přesná adresa

Odkaz na Databázi je na webových stránkách MŽP zde. Po otevření odkazu se objeví obrazovka s možností zadání základních údajů (viz obr.1).

Klíčové je správně zadat přesnou adresu žadatele o informaci. Adresa musí souhlasit s adresou uvedenou v občanském průkaze. Systém si ověřuje existenci zadávané adresy a na neexistující nereaguje.

Dalším povinným údajem je okruh vzdálenosti v km od zadané adresy, ve kterém chcete příslušné OZO vyhledat. Pokud zadáte pouze tyto dva údaje a kliknete „vyhledat“, zobrazí se vám všechny OZO oprávněné ke kontrolám od všech výrobců, typů, značek a modelů v zadaném okruhu. To jistě nechcete.

Vyhledávání OZO si proto zpřesníte zadáním jména výrobce (databáze nabídne seznam registrovaných výrobců, zatím tam nejsou všichni).

Dále je možné zadat typ kotle (Databáze opět nabídne výběr z možných variant…prohořívací, odhořívací, autommatický,…), a dále značku a model konkrétního kotle.

Konkrétní příklad

Vyhledávání si uveďme na konkrétním příkladu. Znám jméno výrobce a typ mého kotle. Zadám přesnou adresu a zvolím, že chci vyhledat OZO v okruhu 100 km a kliknu na „vyhledat“. Výsledek je na obr. 2. Zobrazí se podrobná mapa s označením sídla OZO zaregistrovaných ve zvoleném okruhu 100 km. Pod mapou je uveden seznam všech nalezených OZO. U každé OZO lze poté otevřením odkazu „zobrazit detail“ zjistit všechna oprávnění, které má udělena. Tedy které typy kotlů a od kterých výrobců je OZO oprávněna kontrolovat.

Obr.1 úvodní strana Databáze pro zadání základních údajů
Obr.1 úvodní strana Databáze pro zadání základních údajů
Obr.2 Výsledek vyhledávání
Obr.2 Výsledek vyhledávání

Nejen kotle, ale i topidla s teplovodním výměníkem

I když se v Databázi dá vyhledávat pouze podle „výrobce kotle“, „typu kotle“, „modelu a značce kotle“, musí v ní být uvedena samozřejmě také lokální topidla s teplovodním výměníkem. Pokud je tento výměník napojený na otopnou soustavu a celkový příkon topidla (sálavá složka i „teplovodní“ podíl) je minimálně 10 kW, je nutné také u tohoto spalovacího zdroje provádět pravidelné kontroly podle zákona o ochraně ovzduší a na tyto zdroje musí být výrobci také zaškoleny a do Databáze zavedeny OZO.

Kontrola kotle, nikoliv revize!!!

Na TZB-info jsme již v mnoha článcích uvedli, že je velký rozdíl mezi revizí a kontrolou kotle. Revize se týkají tlakových zkoušek velkých spalovacích zdrojů a provádět je mohou pouze stanovení specialisté. Kontrola kotle se týká ovšem jeho vlivu na vnější ovzduší a je prováděna na základě ustanovení jiného zákona než revize kotle.

Revizní technik kotlů není automaticky oprávněn provádět kontroly kotlů jako OZO.

Jako znalec z oboru jsem se bohužel setkal již s velkým počtem případů, kdy kontroly podle zákona o ochraně ovzduší prováděli revizní technici, kteří k tomu nebyli oprávněni. Byli zákazníkem, který nezná přesný význam pojmu kontrolor a revizní techniky požádáni o revizi kotle, a tak ji provedli. Bez toho, že by zákazníka na jeho omyl neupozornili.

To vše je důsledek zaměňování pojmů revize a kontrola kotle i ze strany státních orgánů. K této záměně bohužel přispívá i MŽP, když na svých stránkách odkazuje na Databázi jako na „Revize kotlů na pevná paliva“.

Schiedel-nové systémy

V rozhovoru natočeném na veletrhu ForArch 2019 se Ing. Jiří Vrba, technický ředitel společnosti Schiedel s.r.o., nejprve krátce vyjádřil k problematice nové normy řešící prostup spalinového systému hořlavou konstrukcí bez provětrávané mezery. Hlavní pozornost v rozhovoru je však věnována problematice větrání rodinných domů. Na příkladu novinky v sortimentu Schiedel, větracího systému KombiAir, ukazuje Ing. Vrba zásadní kritéria, která by měl každý stavebník zvážit.

Nový větrací systém KombiAir

 

V rozhovoru natočeném na veletrhu ForArch 2019 se Ing. Jiří Vrba, technický ředitel společnosti Schiedel s.r.o., nejprve krátce vyjádřil k problematice nové normy řešící prostup spalinového systému hořlavou konstrukcí bez provětrávané mezery. Hlavní pozornost v rozhovoru je však věnována problematice větrání rodinných domů. Na příkladu novinky v sortimentu Schiedel, větracího systému KombiAir, ukazuje Ing. Vrba zásadní kritéria, která by měl každý stavebník zvážit.

Vedení spalinové cesty u hořlavé konstrukce

Nové znění normy EN 1443 upřesňující mj. podmínky instalace spalinových cest s ohledem na požární odolnost okolních konstrukcí je k využití, zatím ale jen v oficiálních jazycích EU. Odstraňuje dosavadní nejasnosti při posuzování prostupu spalinové cesty hořlavou konstrukcí, například dřevěnou konstrukcí stropu, neboť posouzení dle dřívějšího znění počítalo jen s provětrávanou mezerou.

Požadavky na nízkou energetickou náročnost staveb se promítly do nutně vysoké těsnosti obálky budovy a provětrávaná mezera mezi stavební konstrukcí a spalinovým systémem přestala být možná. Typicky jde o nové rodinné domy, z nichž mnohé plní standard budov s téměř nulovou spotřebou energie již dnes a od 1. ledna 2020 budou muset být takové všechny. Pokud si stavebník domu chce instalovat například krbová kamna atp., podle stávající technické legislativy se musel spolehnout na doporučené řešení spalinové cesty od výrobce. Podle Ing. Jiřího Vrby, technického ředitele společnosti Schiedel, je pravděpodobné, že uvedená norma bude v českém jazyce vydána ještě letos, maximálně počátkem roku 2020. Pak budou mít stavebníci oporu i v příslušné ČSN a sjednotí se i přístup revizních techniků spalinových cest při zpracování revizí ke kolaudačnímu řízení.

Větrání a spalinový systém mají hodně společného

Společnost Schiedel je známá jako výrobce a dodavatel kompletních spalinových systémů, jak keramických, tak kovových. Méně známé je to, že již před časem Schiedel nabídl trhu větrací systém. Jak uvádí v rozhovoru Ing. Vrba, tak na něj nyní navazuje novinka KOMBIAIR, do které Schiedel promítl své zkušenosti s vedením vzduchu a plynů ve stavbách a v kombinaci s progresívními prvky větrací techniky vytvořil unikátní systém. Ten je založen na unifikovaném stavebním základu Schiedel, který je používán pro komíny, pro monoblok King Fire Parat obsahující vestavěná kamna především pro prefabrikované domy a nyní tedy i pro větrací systém. Společný základ umožňuje v domě vytvořit konstrukční centrum, ve kterém je sloučen zdroj tepla na pevná paliva, plyn, dále systém pro odvod spalin a přívod spalovacího vzduchu a větrací systém s rekuperací tepla s přívodem i odvodem vzduchu.

Velkým přínosem pro komfort větrání systémem KombiAir je využití těžších stavebních konstrukcí, které redukují hluk z větrací jednotky na unikátní hodnotu akustického tlaku okolo 34 dB, což je evropská špička. Této problematice se Ing. Vrba v rozhovoru věnuje velmi podrobně, neboť i hygienicky správně navržené větráni může být nekomfortní právě z důvodu vysokého hluku.

Zásadní výhodou pro stavebníka je integrace větracího systému již do stavebního projektu domu. Pro stavební řízení není nutné detailní řešení všech TZB systémů. V případě KOMBIAIR musí projektant základ tohoto systému do projektu zakreslit. A tím je v zásadě zabráněno pozdějším problémům, které vznikají, když je v projektu uvedeno jen to, že větrání bude nějak řešeno, ale nepočítá se s konkrétním místem atp.

Systém KOMBIAIR si může nechat stavebník vyprojektovat a instalovat odbornou firmou, ale instalace je možná i svépomocí. I tomuto způsobu snižujícímu pořizovací náklady by měl předcházet výpočet potřebných větracích množství vzduchu a tras tak, aby proudění vzduchu probíhalo vyváženě a nebylo nutné přívod vzduchu do místností škrtit až na vyústkách v místnostech.

 

Systém Kombiair

Schiedel SIRIUS a PERMETER SMOOTH AIR – řešení pro nízkoenergetické a pasivní domy

Kompletní postup: jak se zaregistrovat do EET

Alena pracuje jako kosmetička. Od května 2020 pro ni začne platit EET, protože jí klienti platí hotově. Ale aby mohla evidovat tržby, musí se nejdřív zaregistrovat do EET a získat certifikát. Přečtěte si, jak se zaregistrovat do EET, jak dlouho registrace trvá a co všechno musíte zařídit na Daňovém portálu finanční správy.

Ještě před 1. květnem 2020, kdy začíná 3. a 4. vlna EET, musíte zařídit několik důležitých věcí spojených s evidováním tržeb. Postupujte chronologicky podle našeho návodu a buďte si jistí, že na nic důležitého nezapomenete.

Návod platí pro podnikatele, kteří evidují v běžném (on-line) režimu. Pokud plánujete vypisovat papírové účtenky (off-line režim), týká se vás jiný postup. Musíte si podat žádost o zařazení do off-line režimu na úřadě. Detailní informace najdete v tomto článku.

 

Krok 1: požádejte o autentizační údaje přes Daňový portál nebo na úřadě

Abyste se mohli přihlásit do EET systému finanční správy, potřebujete přihlašovací neboli autentizační údaje. Ty tvoří:

  • přihlašovací jméno
  • a heslo.

Získáte je on-line do datové schránky na základě žádosti, kterou zadáte na Daňovém portálu. Druhou variantou je, že zajdete požádat na finanční úřad, kde je rovnou taky dostanete. 

Časová náročnost záleží na postupu, který si vyberete. Pokud se rozhodnete pro osobní vyzvednutí údajů, musíte vyrazit na úřad, ale údaje hned dostanete. Žádost on-line se jeví jako rychlejší, ale nezapomeňte, že úředníkům bude několik dní trvat, než vám údaje pošlou.

>>Přečtěte si podrobný postup, jak získat autentizační údaje<<

 

Krok 2: Přihlaste se do aplikace EET

Protože už máte autentizační údaje, můžete se přihlásit na Daňovém portálu do aplikace EET. Tam uděláte další kroky, například požádáte o certifikát. Podívejte se, jak to na Daňovém portálu vypadá:

Přihlaste se do EET aplikace na Daňovém portálu

 

Krok 3: Ohlaste v EET aplikaci vaše provozovny

pojízdná prodejna

Pokud prodáváte z auta a každou chvíli jste někde jinde, uveďte při registraci provozovny SPZ vašeho auta.

Do aplikace EET zadejte, kolik máte provozoven. To je důležité, abyste pro každou získali vlastní číslo, které pak bude uvedené na účtenkách. Tento krok vám nezabere déle než několik minut.

 

Krok 4: Požádejte o EET certifikáty

Až ve čtvrtém kroku si můžete požádat o EET certifikát. Podle něj EET systém pozná, že jste to vy, kdo posílá datovou zprávu o tržbě.

Pokud se s tím nechcete moc párat, zařiďte si jen jeden certifikát. Bude vám stačit, i když máte více pokladen a provozoven. Klidně si ale můžete stáhnout vlastní certifikát do každé pokladny.

S certifikátem vás žádné prodlevy nečekají – stáhne se vám poté, co o něj požádáte. 

Certifikáty pak platí tři roky. Poté si musíte vygenerovat nové.

 

Krok 5: nahrajte si certifikáty do pokladen

Na závěr získané certifikáty nainstalujte do své pokladny. Postup najdete v návodu k vašemu pokladnímu zařízení, takže by to nemělo zabrat moc času. Pokud na to ale nepřijdete, požádejte o pomoc prodejce vašeho pokladního zařízení. 

💡 TIP: Pokud máte pár prodejů denně, EET zvládnete s bezplatnou aplikací Profi Účtenka. V první a druhé vlně EET si ji stáhlo přes 27 tisíc podnikatelů. Profi Účtenku můžete používat na svém mobilu, tabletu nebo počítači, stačí si dokoupit malou tiskárnu účtenek.

 

Resumé: registrace do EET vám moc času nezabere, ale neodkládejte ji

Nechat přípravu na EET na poslední chvíli se vám nemusí vyplatit. Ve dvou krocích se to totiž může zadrhnout na úřednících:

  1. při přidělování autentizačních údajů na základě on-line žádosti
  2. a při přidělování certifikátů.

Zároveň počítejte s tím, že s nahráním certifikátu do pokladního zařízení si možná neporadíte sami a budete muset volat prodejci. Ten však může být před začátkem poslední vlny vytížený a nemusí si na vás na poslední chvíli najít čas.

Proto začněte s registrací do EET nejpozději na začátku dubna 2020.

 

Funkce, kterou možná neznáte

Daňový portál neslouží jen pro podnikatele a OSVČ, ale i pro veřejnost. Jakoukoliv účtenku, kterou dostanete ke svému nákupu, si můžete na Daňovém portálu ověřit. 

Zároveň si zde ověříte i vaše vlastní účtenky, které vydáváte – ať máte jistotu, že vše funguje správně.

Kontrolu EET účtenky uděláte na stejné stránce, kde jste už dříve žádali o autentizační údaje.

>Zkontrolujte si EET účtenku v sekci Pro veřejnost<<

Vše o EET účtenkách na jednom místě

Po registraci do EET vás čekají účtenky. Vše důležité najdete v kompletním průvodci EET účtenkami. Dozvíte se, co musí účtenka obsahovat a jak na jeden lístek dostat kromě EET i údaje, které kontroluje ČOI. Ujasníte si, kdy EET účtenku vystavit a jak postupovat, pokud budete evidovat v běžném, zjednodušeném nebo novém „off-line” režimu.

Přečíst průvodce účtenkami >>

Jak na nové papírové EET

„Off-line” neboli „papírové” EET je novinka, která platí od května 2020. Oficiálně se tento třetí režim EET jmenuje zvláštní a je určený pro nejmenší podnikatele. Ti budou mít místo pokladny papírové bločky, které budou vydávat zákazníkům a zároveň archivovat pro finanční správu. Nový režim je ale spojený s docela velkým množstvím administrativy.

Pro koho se hodí off-line EET a jak funguje >>

Jak vypadají papírové účtenky pro off-line EET >>


Stáhněte si zadarmo povinné cedulky do provozovny

I podnikatelé ze 3. a 4. fáze EET si musí vystavit oznámení, že evidují tržby. Připravili jsme pro vás cedulky, které si zdarma stáhnete, vytisknete a umístíte v prodejně. Vyberete si jen cedulku k režimu, ve kterém evidujete, a máte to bez práce.

Stáhnout informační cedulku zdarma >>

Podnikatelé si oblíbili ProfiPad Plus

Aktuálně nejkupovanější pokladnou pro 3. a 4. vlnu EET je ProfiPad Plus. Je bez paušálu, vydrží nabitý až 5 dní, dobře se drží v ruce a má zabudovanou tiskárnu. Díky pohodlným tlačítkům se vám bude dobře ovládat a splníte všechny EET povinnosti.

Zjistit víc o oblíbeném ProfiPadu Plus >>


Zaslání datové zprávy o tržbě a vystavení účtenky nejsou jediné povinnosti u EET

zdroj:www.podnikatel.cz

Už před startem EET musí podnikatelé například splnit oznamovací povinnost u provozoven a jakmile začnou evidovat, musí na viditelném místě umístit informační oznámení.

 

Povinnosti před začátkem evidence

V květnu 2020 odstartují poslední dvě vlny EET, kdy povinnost evidovat tržby dopadne například na řemeslníky, účetní, lékaře či taxikáře. Pokud podnikatel nechce nebo nemůže využít zvláštní nebo zjednodušený režim a bude tržby evidovat v rámci běžného režimu, čeká ho několik povinností.

Ještě před samotným startem evidence je nutné učinit některé kroky a nejde jen o pořízení vhodného pokladního zařízení. Předně podnikatelé musí požádat o autentizační údaje. Jedná se o přihlašovací údaje, které jsou tvořeny uživatelským jménem a heslem (pro vyšší stupeň zabezpečení je možno využít rozšíření o kód zasílaný SMS na uvedené telefonní číslo). Za pomoci těchto údajů se pak musí přihlásit do webové aplikace Elektronické evidence tržeb na stránkách Daňového portálu, kde je třeba vyplnit informace o provozovnách. Pozor na to, že pojmem „provozovna“ se nemyslí provozovna ve smyslu živnostenského zákona. Údaje tak musí vyplnit i ti, kteří poskytují služby u zákazníka (např. malířské služby). Po vyplnění údajů musí podnikatelé ještě vygenerovat certifikát (nebo certifikáty), které slouží k autentizaci datových zpráv a k identifikaci podnikatele.

Čtěte více: Dotkne se vás v roce 2020 EET? Čtěte detailní návod, jak udělat registraci 

V čem spočívá evidenční povinnost

Kdo splní tyto kroky, může začít evidovat. Samotná evidence spočívá ve dvou věcech. Nejpozději při uskutečnění evidované tržby musí poplatník

  1. zaslat datovou zprávou údaje o této evidované tržbě správci daně a
  2. vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne.

Uskutečněním evidované tržby je pak dle § 18 odst. 2 zákona o evidenci tržeb

  • přijetí evidované tržby, nebo 
  • vydání pokynu k jejímu provedení, pokud byl tento pokyn vydán dříve.

Především řemeslníci by pak neměli zapomenout na to, že zaslaní datové zprávy a vystavení účtenky je nutné učinit nejpozději při uskutečnění tržby, tedy že lze obě povinnosti splnit dříve. Pokud bude například zedník něco stavět, nemusí mít při inkasování peněz s sebou kasu a tiskárnu, ale tržbu (pokud ví celkovou částku) může zaevidovat a účtenku vytisknout v klidu předtím doma.

Rozsah zasílaných údajů

Podle § 19 zákona o evidenci tržeb musí podnikatelé zaslat datovou zprávou tyto údaje:

  • daňové identifikační číslo poplatníka,
  • označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
  • označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
  • pořadové číslo účtenky,
  • datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
  • celková částka tržby uvedená v české měně,
  • bezpečnostní kód poplatníka,
  • podpisový kód poplatníka,
  • údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

Údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou je také:

  • celková částka plateb určených k následnému čerpání nebo zúčtování uvedená v české měně,
  • celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby, uvedená v české měně,
  • daňové identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje,
  • základ daně z přidané hodnoty a daň podle sazeb daně z přidané hodnoty uvedená v české měně,
  • celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro cestovní službu uvedená v české měně,
  • celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro prodej použitého zboží uvedená v české měně.

V případě výše zmíněných šesti údajů však platí, že je nemusí posílat všichni podnikatelé. Podnikatelé, kteří již evidují, by neměli především zapomenout, že od začátku listopadu platí v zákoně upřesnění, že výše tržby a daně se musí zasílat v české měně.

Průvodce EET

Koho a odkdy se EET týká? Jaké všechny povinnosti se s EET pojí? Jak vybrat pokladní systém? Přečtěte si našeho velkého průvodce elektronickou evidencí tržeb.

Údaje na účtence

Poplatník je na účtence povinen uvádět

  • fiskální identifikační kód,
  • své daňové identifikační číslo, pokud není jeho kmenová část tvořena obecným identifikátorem, kterým je rodné číslo,
  • označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
  • označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
  • pořadové číslo účtenky,
  • datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
  • celkovou částku tržby v české měně,
  • bezpečnostní kód poplatníka,
  • údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

Údajem o evidované tržbě uváděným na účtence je také daňové identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje, pokud není kmenová část tohoto daňového identifikačního čísla tvořena obecným identifikátorem, kterým je rodné číslo. Nemá-li poplatník povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód, je povinen na účtence uvádět svůj podpisový kód. K tomu může dojít buď při výpadku internetu, při poruše pokladního zařízení, nebo tehdy, pokud podnikatel eviduje tržby ve zjednodušeném režimu.

Nezapomeňte na informační povinnost

Kromě zaslání datové zprávy a vydání účtenky však podnikatelé musí plnit ještě tzv. informační povinnost. Na místě, kde se provádějí evidované tržby, je třeba umístit informační oznámení, které je dostatečně viditelné a čitelné. U tržeb evidovaných na internetu je nutné toto informační oznámení také umístit na web. Přestože se zdá, že jde o banalitu, kontroloři tuto povinnost hlídají a dávají za její nesplnění pokuty.

Obsahem informačního oznámení je:

• text ve znění Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin., eviduje-li poplatník v daném pokladním místě tržby v běžném režimu,

Zákon přímo neupravuje formu informačního oznámení (např. podklad, velikost nebo barvu písma). Hlavní je, aby z pozice zákazníka bylo toto informační oznámení dostatečně viditelné a čitelné. Existence informačního oznámení, příp. jeho modifikace co do viditelnosti a čitelnosti, je vyloučena z povahy věci v případech některých činností prováděných v terénu či u zákazníka. Zatímco třeba instalatéři oznámení u zákazníka řešit nemusí, účetní, která má kancelář u sebe v bytě, ano. Má-li tedy v bytě podnikatel kancelář, může oznámení vystavit např. na stůl, u kterého přijímá klienty. Pokud v bytě klienty nepřijímá a navštěvuje je v jejich sídle, oznámení mít nemusí, potvrdil serveru Podnikatel.cz Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.

Kontroly kotlů na pevná paliva – nový kotel až do 36 měsíců po instalaci

zdroj: tzb-info,Ing. Zdeněk Lyčka

Kdy se musí kontrolovat nový kotel na pevná paliva? Při instalaci a uvedení do provozu ne, lhůta je až do 36 měsíců po instalaci.

Každý kotel na pevná paliva musí podle zákona o ochraně ovzduší projít povinnou kontrolou technického stavu, pro kterou se bohužel vžil nesprávně výraz revize kotle. Kontrola již provozovaného kotle musí proběhnout 1 x za 36 měsíců, ovšem jak je tomu u nově instalovaného kotle? Je běžnou praxí, že firma instalující kotel, při jeho uvedení do provozu provede také onu zákonnou kontrolu technického stavu s tím, že si ji samozřejmě často nechá také zaplatit. Velice frekventovaným dotazem v naší poradně pak je, zda musí u nově instalovaného kotle být provedena první kontrola ihned při jeho uvedení do provozu, či stačí, že proběhne až v zákonem stanovené lhůtě 36 měsíců.

Co říká zákon

Cílem zákonného ustanovení, které definuje pravidelné kontroly kotlů na pevná paliva je zajistit, aby byly provozovatelem zdroje dodržovány podmínky provozování stanovené výrobcem kotle, a ověření toho, zda během provozování nejsou porušována zákonná pravidla (například spalování odpadů či zákonem zakázaných paliv). Přesné paragrafové znění je následující:

§ 17 Povinnosti provozovatele stacionárního zdroje

(1) Provozovatel stacionárního zdroje je povinen

h) provádět pravidelně nejméně jednou za tři roky prostřednictvím fyzické osoby, která byla proškolena výrobcem spalovacího stacionárního zdroje…(dále jen „odborně způsobilá osoba“), kontrolu technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, a předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad o provedení této kontroly vystavený odborně způsobilou osobou potvrzující, že stacionární zdroj je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a tímto zákonem………

Kontrola provozu, údržby, používaného paliva

Odborně způsobilá osoba (OZO) musí podle zákona provést kontrolu technického stavu a provozu kotle a vydat doklad o tom, že kotel je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a zákonem o ochraně ovzduší.

Do dokladu o kontrole mimo jiné musí OZO zaznamenat, zda:

  • Technický stav kotle vyhovuje pokynům výrobce.
  • Spalovací zdroj je provozován v souladu s pokyny výrobce.
  • Je spalováno palivo určené výrobcem.
  • Není indikováno spalování odpadu.

Výše popsané skutečnosti logicky nelze kontrolovat u předávaného kotle, který nový majitel ještě neprovozuje.

Při instalaci kotle OZO jeho provozovatele zaškolí a poučí o podmínkách správného provozu kotle a teprve následně (!), do 36 měsíců od instalace, přijde v rámci pravidelné kontroly ověřit, zda provozovatel tyto podmínky opravdu dodržuje a vydá o tom patřičné osvědčení.

Kde vzniklo nedorozumění

Jak jsem již zmínil, povinnost pravidelné kontroly spalovacích zdrojů na pevná paliva zavedl nový zákon o ochraně ovzduší, který nabyl účinnosti v září 2012. V původním znění zákona bylo uvedeno, že kontrola se provádí jednou za dva kalendářní roky s tím, že všechny zdroje musí mít první kontrolu provedenu nejpozději do konce roku 2016, bez ohledu na stáří kotle. Takže, pokud byl například instalován nový kotel v listopadu 2016, podle zákona musel mít provedenu první kontrolu nejpozději do konce roku, tedy do měsíce. Proto se během „první vlny“ kontrol u nově instalovaných zdrojů v roce 2016 automaticky vyplňoval také doklad o zákonné kontrole, aby OZO nemusela k tomuto kotli jezdit znovu během několika týdnů. To byla ovšem anomálie, která pro další kontroly po roce 2016 již neplatí. Po roce 2016 již platí zákonná perioda kontrol, která byla novelou zákona v roce 2018 prodloužena na 36 měsíců.

Technik, který je současně OZO, když současně s instalací nového kotle na pevná paliva provádí za úplatu i kontrolu technického stavu a provozu kotle a zdůvodňuje to požadavkem Zákona o ochraně ovzduší, se dopouští klamání zákazníka.

Kotlíkové dotace a revize spalinových cest

Většina krajů umožňuje podání žádosti pouze elektronicky, následně je třeba dodat podepsanou papírovou žádost s povinnými přílohami.

  • Doklad o kontrole technického stavu a provozu stávajícího kotle na pevná paliva (pro potvrzení emisní třídy stávajícího zdroje).
  • Fotografie štítku starého kotle (pokud existuje).
  • Fotografie starého kotle a jeho napojení na otopnou soustavu a komínové těleso.
  • Doklad o ekologické likvidaci starého kotle v zařízení, které je k tomu oprávněno.
  • Doklad o konkrétním typu budoucího realizovaného zdroje s označením SVT kódu (doklady typu cenová nabídka, objednávka, smlouva o dílo, smlouva o smlouvě budoucí či faktura v případě již zrealizované výměny stávajícího kotle).
  • Další přílohy dle požadavku daného kraje (písemný souhlas spoluvlastníků, kopie smlouvy o zřízení běžného účtu žadatele atd.)

Vyúčtování kotlíkové dotace – po realizaci, v případě schválení dotace

Po ukončení realizace projektu (výměny kotle) je příjemce povinen zpracovat a předložit poskytovateli – příslušnému krajskému úřadu – finanční vyúčtování realizovaného projektu. Společně s finančním vyúčtováním projektu (tzv. závěrečnou zprávou) je nutno doložit tyto přílohy:

  • Fotodokumentace odstranění starého zdroje tepla
  • Potvrzení o ekologické likvidaci starého kotle (např. ze sběrny nebo výkupu kovů) – kopie
  • Fotodokumentace nově instalovaného kotle (nového zdroje vytápění), jeho napojení na otopnou soustavu a na komínové těleso
  • Fotodokumentace nové otopné soustavy nebo akumulační nádoby (byla li realizována)
  • Revizní zpráva o uvedení nového zařízení do provozu – kopie
  • Revize spalinové cesty – kopie
  • Kopie oprávnění k uvedení kotle do provozu – kotle na biomasu (osvědčení topenář a montér kotlů na biomasu
  • Kopie účetních dokladů týkajících se realizace výměny zdroje tepla a souvisejících opatření
  • Kopie bankovního výpisu nebo pokladního dokladu dokládající úhradu

 

Důvody proč se vyžaduje Revizní zpráva spalinové cesty :

Vyhláška 34/2016 Sb. jasně specifikuje , kdy se revize spalinové cesty provádí :

§ 3

Revize spalinové cesty

(1)      Revize spalinové cesty se provádí

  1. a)      před uvedením nové spalinové cesty do provozu nebo po každé stavební úpravě komínu,
  2. b)      při změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv,
  3. c)       před připojením spotřebiče paliv do nepoužívané spalinové cesty,
  4. d)      před výměnou spotřebiče paliv s výjimkou výměny spotřebiče stejného druhu, typu, provedení a výkonu za podmínky, že způsobilost spalinové cesty je potvrzena zprávou o provedení čištění a kontroly spalinové cesty,

Poznámka :

Jaký mají vztah Zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně (dále jen Zákon) a povinné výměny kotlů tříd 1 a 2 na pevná paliva? Odpověď na otázku zní, že zcela zásadní. Při výměně starého nevyhovujícího kotle za nový spalovací zdroj (spotřebič paliv) se významně mění podmínky pro provozování spalinové cesty (komína) a před napojením nového spalovacího zdroje tak musí být odborníkem překontrolována jejich funkčnost a bezpečnost provozu pro nový účel použití.

Dále při změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv nebo před výměnou spotřebiče paliv s výjimkou výměny spotřebiče stejného druhu, typu, provedení a výkonu. To znamená, že revize se provádí vždy při výměně starého kotle za nový, pokud nový kotel není zcela identický, jako kotel starý. Takže revize spalinové cesty je při povinné výměně kotlů tříd 1 a 2 nutná.

Pokud to tedy shrneme, komín (spalinová cesta) musí být pravidelně čištěn a kontrolován. V případě, že dochází ke změně spalovacího zdroje, který má být na komín napojen, je nutné také provést jeho revizi, tedy ověření toho, zda z provozního a bezpečnostního hlediska vyhovuje podmínkám provozu nového zdroje.

Při instalaci nového kotle bývají často potřebné i úpravy komína. Při provozu moderního kotle na pevná paliva totiž nedochází k tak vysoké teplotě spalin a má jiné požadavky na komínový tah. Předimenzované nebo poddimenzované spalinové cesty mohou paradoxně způsobit poškození nového kotle již po pár měsících provozu.

 

Vyvložkování nebo úprava komína pro nový kotel je již stavební prací, kterou musí, dle vyhlášky, zakončit revize spalinových cest, tedy kouřovodu a komína. Tu provede kominík s profesní kvalifikací revizního technika spalinových cest. Ověřit si způsobilost kominíka k provádění revizí si můžeme na stránkách Hasičského záchranného sboru ČR:  www.hzscr.cz.

Jak je to s revizí spalinové cesty ,když její komplexní vizuální prohlídka není možná

 

uveřejněno ve Věstníku SKČR

Chci zde upozornit na závažnost problematiky,případně vyvolat diskusi.

Zajímavé je,že z právní zodpovědnosti se jaksi vytrácí projektant a dodavatel-zhotovitel spalinové cesty,kteří by měli postupovat podle platných ČSN(vzdělanostně jsou také výš než revizní technici spalinových cest). Nicméně pan doktor Vavera konstatoval to co konstatoval.

Všimněte si této věty ” platí totiž,že části spalinové cesty,které jsou zakryty konstrukcemi budovy,musí být navrženy a provedeny podle platných právních norem a technických předpidsů,což je následně kontrolováno revizním technikem spalinové cesty připosuzování shody provedení spalinové cesty s projektovou dokumentací,podle písmene b) přílohy č.1 vyhlášky 34/2016″

Tato problematika dle mých informací není nijak zvlášť reflektována při zkouškách revizních techniků.

Jak z toho ven:

  1. Provedení prohlídky komína před zakrytím komína ve stropě a ve střešní konstrukci a poté by následovala revize spalinové cesty,po připojení spotřebiče paliv kouřovodem do spalinové cesty.Tedy ovšem pokud byl projektově zpracován detail komína ve stropě a střešní konstrukci. Realita je poněkud jiná- problematika komínů je v projektové dokumentaci odbyta 4 větami s odkazem na příslušné normy.
  2. Riskovat právní zodpovědnost konstatováním “prostupy viditelných a přístupných míst spalinové cesty stavebními konstrukcemi, půd, prostorem nebo střechou a vývodů spalin obvodovou stěnou stavby jsou v souladu s normovými hodnotami”
  3. Tvrdě vyžadovat již před započetím stavby spalinové cesty detailní zpracování těchto prostupů projektantem nebo dodavatelem,aby bylo možné je zkontrolovat již před jejich zakrytím. Jde např o otázku různých montážních šachet. Pokud to nebude tak se revizní zpráva spalinové cesty nevydá.

Pozn.

Jsem zvědavý jak se k problematice postaví takovví ti “benevolentnější” revizní technici spalinových cest

Výměny kotlů – co nelze spalovat v kotlích na pevná paliva

zdroj: tzb-info,ing. Zdeněk Lička

Základní otázka zní: „Co je a co není palivo, doklady o nákupu paliva, co je hnědé energetické uhlí, smí se v kotli na dřevo spalovat dřevotříska?“ Na tuto otázku odpovídá tento článek.


© Fotolia.com

Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší (dále jen Zákon) významně reguluje provoz malých spalovacích zdrojů na pevná paliva pro vytápění domácností. Mimo jiné i prostřednictvím Vyhlášky č. 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší (dále jen Vyhláška) poměrně přesně stanovuje, co lze a co nelze v těchto zdrojích spalovat.

Základní povinností provozovatele stacionárního spalovacího zdroje je spalovat pouze paliva určená výrobcem spalovacího zdroje. U teplovodních kotlů do výkonu 500 kW jsou to jen a pouze paliva uvedená na jeho výrobním štítku.

Zákon a vyhláška však také přímo uvádějí pevná paliva, která v kotlích nelze spalovat v žádném případě. Tedy ani tehdy, pokud by to, eventuálně, povoloval výrobce kotle.

Palivo a doklad o jeho kvalitě

Začněme základní definicí pojmu palivo, jak je uvedena v § 2 písm. l Zákona:

Palivem je spalitelný materiál v pevném, kapalném nebo plynném skupenství, určený jeho výrobcem ke spalování za účelem uvolnění energetického obsahu tohoto materiálu.“

Ze základní definice paliva je zřejmé, že palivem je výrobek, který byl jeho výrobcem určen ke spalování. Běžným palivem tedy není spalitelný odpad.

Pro výrobce a prodejce paliv je určen § 16 odst. 1 Zákona, kde se mimo jiné praví, že:

„Osoba uvádějící na trh v České republice paliva smí na trh uvést pouze paliva, která splňují požadavky na kvalitu paliv stanovené prováděcím právním předpisem. Doklad, který prokazuje splnění požadavků na kvalitu paliv způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, je tato osoba povinna předat odběrateli vždy při první dodávce paliva a následně při změně kvality paliva.

Osoba uvádějící v České republice paliva na trh, odběratel a každý, kdo v dodavatelském řetězci provádí následnou obchodní činnost po uvedení paliva na trh, je povinen na vyžádání kontrolního orgánu předložit doklad, který prokazuje splnění požadavků na kvalitu paliv způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem…“.

Toto je důležité ustanovení zákona, které provozovatelům spalovacích zdrojů (odběratelům paliva) ukládá povinnost ukládat doklad o kvalitě nakoupeného paliva a na požádání jej předložit kontrolnímu orgánu.

Problém je v podmínce, že doklad musí být vydán při prvním odběru a následně při změně kvality odebraného paliva. To může v praxi znamenat, že pokud budu odebírat palivo u stejného odběratele a ten bude tvrdit, že kvalita paliva se nemění, stačí teoreticky doklad o nákupu z doby před několika lety. Tudíž bych nemusel při případné kontrole dokazovat nákup aktuálně spalovaného paliva.

Co se týče požadavků na pevná paliva, v ustanovení zákona zmíněným prováděcím předpisem je Vyhláška, která udává požadavky na kvalitu uhlí (a výlisků z něj) a výlisky z biomasy. Povinnost předložit doklad o nákupu palivového dřeva či koksu zákon neukládá.

Zakázaná paliva podle Zákona a Vyhlášky

V § 17 odst. 1 písm. c Zákona je uvedeno, že

„… Ve spalovacím stacionárním zdroji o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším je zakázáno spalovat hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly a proplástky“.

Lignit je nejmladším typem uhlí s nízkým obsahem uhlíku, a naopak vysokým obsahem vody v porovnání s ostatními druhy uhlí. Z toho důvodu má lignit také velice nízkou výhřevnost (zpravidla pod 10 MJ/kg) a zvláště pro malé zdroje je z hlediska kvality spalovacího procesu nevhodný, a i v minulosti byl jako palivo v těchto kotlích využíván okrajově. Proplástky a uhelné kaly jsou produkty z praní uhlí, které jsou charakteristické především vysokou popelnatostí a vlhkostí. Populární bylo jejich spalování především pro nízkou cenu. Díky své „tvárnosti“ byly hojně využívány jako polotovar (společně s pilinami, papírovým odpadem, plasty) pro domácí výrobu „tvarových“ paliv rozličných vlastností. Zákaz používání těchto paliv je bezesporu velkým přínosem pro ochranu ovzduší.

Ale co je to hnědé energetické uhlí? Zákon, Vyhláška ani žádná norma přesně nedefinují, co znamená označení energetické. Podle běžných obchodních zvyklostí se hnědé uhlí dělí na tzv. energetické (průmyslové) a tříděné. Jako energetické se nazývají „prachová“ uhlí, u nichž není stanovena minimální hranice pro zrnitost, jako například hruboprach (zrnitost 0–10 mm) či průmyslové směsi (0–40 mm).

Pro malé zdroje jsou určena uhlí tříděná, u kterých je stanovena jistá minimální a maximální hranice zrnitosti. Tedy pro uhlí druhu kostka je minimální zrnitost 40 mm a maximální 100 mm, pro ořech 1 je to 20 mm až 40 mm a pro ořech 2 v rozmezí 10 mm až 20 mm.

Hořlavé odpady z výroby

Vyhláška stanovuje požadavky na kvalitu pevných paliv uváděných na trh. Požadavky jsou stanoveny pro uhlí a výlisky z něj, a pro výlisky z biomasy (brikety a pelety). Nestanovuje požadavky na kvalitu koksu či ostatní biomasy, ať již dřevní či nedřevní.

Z dalšího textu Vyhlášky se dozvíme, že:

„dřevotřísku, překližku, dřevovláknitou desku nebo jiné lepené dřevo nelze spalovat ve zdrojích do 300 kW ani v místě, kde toto palivo vzniká ve formě vedlejšího produktu výroby.“

Tyto odpady z výroby nelze spalovat v kotlích do 300 kW ani v místě jejich vzniku. Foto ©Adobe Stock
Tyto odpady z výroby nelze spalovat v kotlích do 300 kW ani v místě jejich vzniku. Foto ©Adobe Stock

Závěrem

V teplovodních kotlích na pevná paliva nelze spalovat hnědé energetické uhlí, proplástky a kaly, dřevotřísku, překližku, dřevovláknitou desku nebo jiné lepené dřevo, odpadní papírové obaly, různé tiskoviny, do paliva nelze přidávat vyjetý olej. A zcela vyloučeno je samozřejmě spalování jakýchkoliv dalších odpadů, včetně plastových.

Zdroje

  1. Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší
  2. Vyhláška č. 415/2012 Sb.
  3. Garanční pevné palivo pro teplovodní kotle
  4. Jak vybírat nový kotel na pevná paliva (2)
  5. Pohledem znalce: Uhlí jako garanční palivo pro malé zdroje

Referenční finační limit kontroly kotlů na pevná paliva

č. 216/2019 Sb.

VYHLÁŠKA

ze dne 21. srpna 2019,

kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 4 odst. 9, § 6 odst. 9, § 16 odst. 10 a § 17 odst. 7 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 369/2016 Sb. a zákona č. 172/2018 Sb.:

Čl. I

Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 155/2014 Sb., vyhlášky č. 406/2015 Sb., vyhlášky č. 171/2016 Sb., vyhlášky č. 452/2017 Sb. a vyhlášky č. 190/2018 Sb., se mění takto:

  1. V úvodní větě vyhlášky se text „§ 16 odst. 8“ nahrazuje textem „§ 16 odst. 10“.
  2. V úvodní větě vyhlášky se text „§ 32 odst. 9“ nahrazuje textem „§ 32 odst. 8“ a za slovo „ovzduší,“ se vkládají slova „ , ve znění zákona č. 369/2016 Sb. a zákona č. 172/2018 Sb.“.
  3. V § 1 odst. 1 písm. f) se za slova „paliva o“ vkládá slovo „celkovém“ a na konci textu se doplňují slova „ , a rozsah údajů ohlašovaných odborně způsobilou osobou prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností“.
  4. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

„h)referenční finanční limit pro provedení kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění.“.

  1. V § 7 odst. 3 větě první se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „sirouhlíku“ se vkládají slova „a 40 % u rtuti“.
  2. V § 8 odst. 1 písm. d) se na konci textu věty druhé slova „a 5“ nahrazují slovy „ , 5, 9 a 10“.
  3. V § 8 odst. 4 se za slovo „Denní“ vkládají slova „a v případech, kdy je stanovena povinnost vyhodnocovat plnění emisního limitu na úrovni půlhodinových průměrných hmotnostních koncentrací, i půlhodinové“.
  4. V § 9 odst. 7 větě první se slova „odstavci 4 a“ nahrazují slovy „odstavci 4,“, za slova „v odstavci 5 písm. a) až c)“ se vkládají slova „a odstavcích 9 a 10“ a za slova „organického uhlíku,“ se vkládají slova „40 % u rtuti,“.
  5. V § 9 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:

„(9) Emisní limit stanovený pro spalovací stacionární zdroj na základě závěrů o nejlepších dostupných technikách je považován za splněný, pokud žádná z průměrných hodnot nepřekročí specifický emisní limit a příslušná procenta hodnoty specifického emisního limitu stanovené v povolení provozu způsobem, který současně zajišťuje splnění podmínek uvedených v odstavci 1 pro hodnoty specifických emisních limitů uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce. V případě znečišťujících látek, pro které nejsou specifické emisní limity stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce, se emisní limit stanovený pro spalovací stacionární zdroj na základě závěrů o nejlepších dostupných technikách považuje za splněný, pokud žádná z průměrných hodnot nepřekročí specifický emisní limit, případně příslušná procenta hodnoty specifického emisního limitu, stanovené v povolení provozu pro časová období. Nejsou-li v povolení provozu časová období stanovena, použijí se ta, která jsou uvedena v závěrech o nejlepších dostupných technikách.“.


Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 10 a 11.

  1. V § 13 se na konci textu písmene j) doplňují slova „a zařízení k výhradnímu spalování těl zvířat“.
  2. V nadpisu § 17 se text „odst. 8“ nahrazuje textem „odst. 10“.
  3. V nadpisu § 18 se text „odst. 8“ nahrazuje textem „odst. 10“.
  4. Nadpis části osmé zní:

„OBECNÉ EMISNÍ LIMITY, OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI DOKUMENTŮ A ROZSAH ÚDAJŮ OHLAŠOVANÝCH PROSTŘEDNICTVÍM INTEGROVANÉHO SYSTÉMU PLNĚNÍ OHLAŠOVACÍCH POVINNOSTÍ“.

  1. Nadpis § 26 zní:

„Obsahové náležitosti dokumentů a rozsah údajů ohlašovaných prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností
(K § 12 odst. 8, § 16 odst. 10 a § 17 odst. 7 zákona)“.

  1. V § 26 odst. 7 se za slova „paliva o“ vkládá slovo „celkovém“.
  2. V § 26 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Údaje o spalovacím stacionárním zdroji na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, ohlašované prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností, jsou stanoveny v části B) přílohy č. 18 k této vyhlášce.“.

  1. Za část devátou se vkládá nová část desátá, která včetně nadpisu zní:

„ČÁST DESÁTÁ

REFERENČNÍ FINANČNÍ LIMIT

  • 27a

[K § 17 odst. 1 písm. h) a odst. 7 zákona]

Referenční finanční limit rozhodný pro posouzení schopnosti výrobce zajistit odborně způsobilou osobu pro provedení kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, je stanoven ve výši 1 585 Kč bez DPH pro spalovací stacionární zdroje bez řídicí jednotky a ve výši 1 848 Kč bez DPH pro spalovací stacionární zdroje s řídicí jednotkou.“.


Dosavadní části desátá a jedenáctá se označují jako části jedenáctá a dvanáctá.

  1. V příloze č. 3 části I se v úvodní části pod nadpis vkládá věta „Stanovené limitní hodnoty obsahu prvků a jejich sloučenin jsou vztaženy k hmotnosti daného prvku.“.
  2. V příloze č. 4 části I bodu 1.1. se ve vysvětlivce č. 2) pod tabulkou slovo „listopadem“ nahrazuje slovem „prosincem“.
  3. V příloze č. 4 části II odst. 2 písm. c) se na konci bodu 2. slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a bod 3. se zrušuje.
  4. V příloze č. 4 části II odstavec 3 zní:

„(3) Za předpokladu, že jsou splněny ostatní požadavky stanovené touto vyhláškou, lze v povolení provozu uvést technické podmínky provozu pro určité kategorie a druhy odpadu a pro určité tepelné procesy odlišně od podmínek stanovených v odstavci 2 písm. a) až c) a minimálních teplot uvedených v odstavci 2 písm. d), pokud budou dodrženy specifické emisní limity pro celkový organický uhlík a oxid uhelnatý stanovené v bodu 1 části I této přílohy a pokud to v případě spaloven odpadu nepovede k produkci většího množství pevných zbytků nebo k vyššímu obsahu organických látek v pevných zbytcích než při dodržení podmínek podle odstavce 2 písm. a) až c).“.

  1. V příloze č. 8 části II nadpis bodu 2.4.1. zní:
    Zplyňování nebo zkapalňování uhlí, výroba nebo rafinace plynů, minerálních olejů nebo pyrolýzních olejů, výroba energetických plynů (generátorový plyn, svítiplyn) nebo syntézních plynů (kód 3.6. přílohy č. 2 k zákonu)“.
  2. V příloze č. 8 části II nadpis bodu 3.1.3. zní:
    Manipulace se spečencem nebo jeho zpracování (chlazení, drcení, mletí, třídění) (kód 4.1.3. přílohy č. 2 k zákonu)“.
  3. V příloze č. 8 části II nadpis bodu 3.8.5. zní:
    Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů s celkovou projektovanou kapacitou 1 tuna pokovené oceli za hodinu nebo nižší (kód 4.15. dle přílohy č. 2 zákona)“.
  4. V příloze č. 8 části II se v nadpisu bodu 4.2.1. a nadpisu bodu 4.2.2. za slova „zpracování o“ vkládá slovo „celkové“.
  5. V příloze č. 8 části II se v nadpisu bodu 4.2.4. za slova „(leštění, malování, mačkání, tavení z polotovarů nebo střepů, výroba bižuterie a jiné) o“ vkládá slovo „celkové“.
  6. V příloze č. 8 části II se v nadpisu bodu 4.4.1. slova „projektovaném výkonu vyšším“ nahrazují slovy „celkové projektované kapacitě větší“.
  7. V příloze č. 10 se v textu poznámky pod čarou označené *) slova „ , UTJ a souřadnice sídla“ nahrazují slovem „sídlo“.
  8. V příloze č. 10 se na konci bodu 1.2. doplňuje věta „U stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, u nichž byly v povolení provozu stanoveny odlišné podmínky podle odstavce 3 části II přílohy č. 4, dosahované teploty a doby setrvání.“.
  9. V příloze č. 10 se na konci bodu 1.3. doplňuje věta „U spaloven odpadu, u nichž byly v povolení provozu stanoveny odlišné podmínky podle odstavce 3 části II přílohy č. 4, hodnoty parametrů uvedených v odstavci 2 písm. a) části II přílohy č. 4.“.
  10. V příloze č. 10 bodu 1.6. se v části nadepsané „Stálé údaje“ na konci textu věty vkládají slova „a na které povinnost zjišťovat úroveň znečišťování výpočtem“.
  11. V příloze č. 10 bodu 1.6. se v části nadepsané „Proměnné údaje“ na konci prvního odstavce doplňují slova „ , emisní faktory použité pro výpočet“ a ve druhém odstavci se na konci textu věty druhé vkládají slova „a postup stanovení úrovně znečišťování výpočtem“.
  12. V příloze č. 11 bodu 1. Obecných pokynů k vyplňování formulářů souhrnné provozní evidence se text „17. a 19.“ nahrazuje textem „18. a 20.“.
  13. V příloze č. 11 bodu 1.1. části 2 se za řádek nadepsaný „Identifikační číslo provozovny (IČP)2):“ vkládají nové řádky, které včetně vysvětlivek pod tabulkou č. 5) a 6) znějí:

 

„Identifikační číslo provozovny (IRZ)5):

 

Identifikátor PID zařízení IPPC6):

 

 

5) Identifikační číslo provozovny IRZ (integrovaný registr znečišťování životního prostředí), bylo-li přiděleno.

6) Identifikátor PID zařízení IPPC (integrovaná prevence a omezování znečištění), byl-li přidělen.“.

„Příloha č. 18 k vyhlášce č. 415/2012 Sb.


(text přílohy bude uveden po zpracování).“

  1. V příloze č. 11 bodu 1.2. se vkládá nový řádek č. 4, který zní:

 

„4

Datum uvedení do provozu

“.


Dosavadní řádky tabulky č. 4 až 20 se označují jako řádky č. 5 až 21.

  1. V příloze č. 11 bodu 1.2. se vkládá nová vysvětlivka č. 4 pod tabulkou, která zní:

4Uvede se datum prvního uvedení spalovacího stacionárního zdroje o jmenovitém tepelném příkonu nižším než 50 MW do provozu. Pokud není skutečné datum uvedení do provozu známo a zdroj byl uveden do provozu před 20. 12. 2018, uvede se datum 1. 1. 1900.„.


Dosavadní vysvětlivky pod tabulkou č. 4 až 20 se označují jako vysvětlivky č. 5 až 21.

  1. V příloze č. 11 bodu 1.2. vysvětlivce č. 16 pod tabulkou se slova „zařízení, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období pěti let“ nahrazují slovy „spalovacího stacionárního zdroje ve vykazovaném kalendářním roce“.
  2. V příloze č. 11 bodu 1.2. vysvětlivce č. 17 pod tabulkou se slova „zařízení (procenta z údaje uvedeného na řádku č. 15)“ nahrazují slovy „spalovacího stacionárního zdroje, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období pěti let“.
  3. Příloha č. 18 zní:

Čl. II

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 2, 4 a 17, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení.

 

Ministr:

Mgr. Brabec v. r.

 

Novinky pro povinnou revizi kotlů: limit na cenu a jednotná databáze pro vyhledávání techniků

Od prvního září by vás revize starého kotle neměla přijít na více než 1 585 Kč bez DPH, u kotlů s řídicí jednotkou pak na 1 848 Kč bez DPH. Limit na cenu stanovila nová vyhláška MŽP platná od 1. září 2019. Během podzimu se také rozeběhne ministerská databáze techniků a pro komunikaci s výrobci. MŽP také připomíná, že již za tři roky začíná platit zákaz provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy.

Od roku 2016 musel každý kotel na tuhá paliva projít jednou za 2 roky povinnou kontrolou technického stavu a provozu (zkráceně „revizí“). Tuto povinnost stanovil zákon o ochraně ovzduší už v roce 2012, a díky jeho novele z roku 2018 se četnost povinných revizí snížila ze dvou let na jednou za 3 roky. Aktuální novelou vyhlášky MŽP o přípustné úrovni znečišťování chce navíc ministerstvo předejít dřívějším situacím, kdy z důvodu nedostatku techniků vyškolených výrobci, byly ceny za revize kotlů na pevná paliva neúnosně vysoké, především kvůli dojezdové vzdálenosti k zákazníkovi.

„Už v roce 2018 jsme změnou zákona o ochraně ovzduší dali lidem možnost najít si revizního technika od jiného výrobce, pokud výrobce jejich kotle zanikl, nebo žádné techniky nevyškolil. Nyní díky novému cenovému limitu nebudete platit za dopravu technika z velké vzdálenosti. Když ve vašem okolí nenajdete výrobcem vašeho kotle vyškoleného odborníka, který dodrží stanovený cenový limit za revizi kotle, máte možnost obrátit se přímo na výrobce. Pokud vám ani on nebude schopen technika najít, máte svobodnou možnost vybrat si jiného, vyškoleného na daný typ vašeho kotle, ale jiným výrobcem, který bude třeba z vedlejší obce,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec. A dodává: „Před rokem jsme lidem vyšli vstříc tím, že se frekvence revizí snížila ze 2 na 3 roky, čímž se staly revize de facto levnější. Nyní zbavujeme další zbytečné finanční zátěže všechny poctivé občany. Chceme zaručit férovost a maximální předvídatelnost výdajů za revize, které jsou potřebným nástrojem ochrany ovzduší.“

Vyhláška nově stanovuje také referenční finanční limit revize kotle ve výši 1 585 Kč bez DPH pro spalovací stacionární zdroje bez řídicí jednotky (zejména starší typy kotlů) a ve výši 1 848 Kč bez DPH pro spalovací stacionární zdroje s řídicí jednotkou (např. moderní zplyňovací a automatické kotle). Tato částka odpovídá reálným nákladům na revizi včetně dojezdu technika do vzdálenosti 50 km (pokud pojede technik kratší vzdálenost, měla by být cena samozřejmě nižší). Referenční finanční limit je účinný od 1. září 2019.

Nejsnazší cesta, jak najít nejbližšího proškoleného technika, tzv. odborně způsobilou osobu, bude přes novou databázi, kterou během září zprovozní Ministerstvo životního prostředí. Výrobci spalovacích zdrojů databázi nyní postupně naplňují a již za několik dní bude zpřístupněna veřejnosti. V průběhu podzimu umožní ministerstvo prostřednictvím databáze i komunikaci s výrobci, což pomůže lidem snadno doložit, zda jim výrobce byl schopen najít technika za vyhláškovou cenu. Pomocí našeho nového vyhledávače tak bude možné nejprve v databázi vyhledat techniky proškolené výrobcem jejich kotle (v okruhu 50 km), obvolat je, zjistit ceny, a pokud nikdo z nich nenabídne cenu nižší, než je vyhlášková, pak bude možné jednat přímo s výrobcem.

„Databáze umožní lidem okamžitě vyhledat nejbližšího technika příslušného pro konkrétní typ kotle. A navíc ještě před koncem letošního roku bude možné se jejím prostřednictvím obrátit přímo na výrobce ohledně technika, který by zajistil kontrolu za cenu ne vyšší, než je referenční finanční limit. Rychlá elektronická cesta tak nahradí stávající písemnou komunikaci s výrobcem, kterou je třeba na vyžádání obce s rozšířenou působností věrohodně doložit,“ informuje ředitel odboru ochrany ovzduší MŽP Kurt Dědič.

MŽP současně připomíná, že do 3 let, tedy do 31. 8. 2022, musí všechny provozované kotle na pevná paliva v ČR splňovat parametry emisí odpovídající alespoň 3. třídě (dle ČSN EN 303-5). Tento údaj by měl být uveden na štítku kotle a v dokladu o kontrole jeho technického stavu a provozu. Provozování kotlů 1. a 2. tříd nebo kotlů bez stanovené třídy je po tomto datu zakázáno.