Požární odolnost komína

Schopnost komínu zabránit vznícení hořlavých látek vyskytujících se v jeho blízkosti a přenesení ohně do přilehlých částí budov.

ČSN 1443

Vzdálenost od hořlavých materiálů – pro dodavatele i odběratele komínů je tento údaj velice důležitý, protože nedodržením požadavku minimální vzdálenosti dochází často k požáru objektů. Označování vzdálenosti vnějšího povrchu komína od hořlavých stavebních materiálů je dáno jako xx, kde xx je hodnota v celých milimetrech. Tato vzdálenost se uvádí za písmeny O a G. Takže např. u kondenzačních kotlů může být uvedeno O00, což znamená, že mezi komínovou vložkou a povrchem hořlavého stavebního materiálu nemusí být žádná vzdálenost. Naopak u komínů pro odvod spalin spotřebičů paliv může být uvedeno např. G50 (většinou u keramických vícevrstvých komínů) nebo G120 (pro některé méně izolované, vícevrstvé kovové komíny), což znamená vzdálenost povrchu komína 50 mm, respektive 120 mm od hořlavého stavebního materiálu (dřevěné konstrukce).

Jak se definuje požární odolnost komínu

Přínos ČSN EN 1443 spočívá také v tom, že přesně definuje požární odolnost, respektive způsob jak ji výrobce komínů (zkušebna) zjišťuje. V citované normě to určují dva články takto:

6.3.3.2 Požární odolnost pro směr působení z vnitřku ven při běžném provozu

Teplota hořlavých stavebních materiálů vyskytujících se u komínu smí při teplotě prostředí 20°C dosáhnout nejvýše 85°C. Vzdálenost od hořlavých stavebních materiálů musí být prokázána zkouškou podle EN 13216-1 nebo zkouškou podle zkušební normy výrobků při zachování rovnovážného stavu a při zkušební teplotě podle tabulky 4 v souladu s označováním výrobku.

6.3.3.3 Požární odolnost pro směr působení z vnitřku ven při vyhoření sazí

Teplota hořlavých stavebních materiálů vyskytujících se u komínu smí při zkušební teplotě 1000°C, která je udržována po dobu 30. minut a při teplotě prostředí 20°C, dosáhnout nejvýše 100°C. Vzdálenost od hořlavých stavebních materiálů musí být prokázána zkouškou podle EN 13216-1 nebo zkouškou podle odpovídající zkušební normy výrobků.

Posledním označením je písmeno s číslem (G80). Toto označení znamená odolnost
při vyhoření sazí a minimální vzdálenost od hořlavých materiálů. Komíny, které nejsou
odolné při vyhoření sazí, se označují písmenem O. Komíny které jsou odolné při vyhoření
sazí, se označují písmenem G. Číslo za písmenem (O nebo G) znamená minimální vzdálenost
od hořlavých materiálů v milimetrech. Odolnost při vyhoření sazí (písmeno G) neznamená, že
v průduchu komína může docházet k požáru dehtů a sazí každý týden. Komín je odolný do
určené provozní teploty (například teplotní odolnost T400). Odolnost při vyhoření sazí pouze
zaručuje, že při vyhoření sazí (teplota dosahuje až 1000 °C) nedojde k destrukci komína, ale
u keramických komínových vložek se obvykle vytvoří trhlinky a kovové komínové vložky se
doporučuje po vyhoření sazí vyměnit za nové.
Norma ČSN EN 1443 přesně definuje požární odolnost komínů. Stanoví prakticky tři
podmínky požární odolnosti. První dvě definují nejmenší vzdálenost hořlavých stavebních
materiálů od povrchu komínové konstrukce a třetí definuje minimální dobu přenosu požáru
komínovou konstrukcí mezi požárními úseky.

Příklady značení komínů pro připojované spotřebiče paliv:
Komín s označením ČSN EN 1443 – T80 P1 W 1 O00 je určen pro kondenzační kotel na
plynná paliva. Teplotní třída T80, přetlakový provoz, mokrý komín a pro plynné palivo.
Komín není odolný při vyhoření sazí, může být umístěn těsně u hořlavých konstrukcí.
Komín s označením ČSN EN 1443 – T450 N1 D 3 G50 je komín, určený například pro
odvod spalin uzavíratelného krbu na dřevo. Teplotní třída T450, odvod spalin přirozeným
komínovým tahem (nebo ventilátorem nad ústím komína), suchý provoz komína na tuhá
paliva. Komín je odolný při vyhoření sazí a minimální vzdálenost od hořlavých stavebních
materiálů je 50 mm.
Označení komínů podle ČSN a ČSN EN je uvedeno v certifikátu výrobců systémových
komínů. Zejména u komínů určených pro odvod spalin spotřebičů na pevná paliva, je nutné
přesně dodržet stanovenou vzdálenost od hořlavých stavebních materiálů. Tuto vzdálenost
nelze snížit vyplněním mezery tepelně izolační vrstvou! Takové řešení je špatné.
U individuálních komínů musí vzdálenost od hořlavých stavebních konstrukcí stanovit
zhotovitel individuálního komína.